moje nožičky... a dolů 232 metrů...

než usnu...

V černém kožíšku chodíš mi po bříšku
a tváříš se tajemně...
když sahám ti po těle oběma dobře je,
pod dekou z hvězd...
Zpívám si písničku, můj milý bratříčku,
čas vloudí se mezi nás...
K ránu je prázdno tu, zas objímám samotu,
slza padá mi z řas...

to všechno jsem byla, jsem a budu...

Jsem zlá nenasytná mrcha
jsem kurva, co svede každého kluka
jsem dýka co máš ve svých zádech
jsem poslední tvůj nádech
jsem tvoje dokonalá múza
jsem na vlasech vstávající hrůza
jsem jenom krásné tělíčko
jsem holka, které si sáh pod tričko
jsem ta, kterou nenávidíš z duše
jsem jako kočka z divoké buše
jsem omluva, co nevyšla mi z úst
jsem dlouhý nekončící půst
jsem lítost, která mě dusí
jsem člověk, co se ti teď hnusí. Odpusť!

občas je to prostě naruby

Seděla a jen se smála
já díval se na vzácnost
jen tak s vlasy si hrála
a ve mě klíčila bojácnost

strach svázal mi nohy
závaží k nim přikoval
na lásku nemám vlohy
té noci jsem litoval

nevím co je láska
nevím co znamená mít rád
prý je to krutá sázka
tolik bych chtěl pusu ti dát

zjistit jak chutná polibek slastný
cítit cizí dech na svých rtech
ve tvém objetí byl bych šťastný
dovol mi toulat se ve tvých snech

nauč mě říkat miluji
pro mě jsou tato slova prázdná
neznám lásku a lituji
té noci jsi byla moc krásná

touha spaluje moje tělo
pláči pro neznámou krásku
tolik by se mi křičet chtělo:
"CHCI POZNAT KRUTOU LÁSKU!"

jednoho odpoledne v autobuse...

Tma a strach... přátele moji v lidovém kroji
stále při mně jak věrní psi, jak strážci zároveň vetřelci
Týrat a mučit jest vaše poslání
......neslyším na cizí volání
v hlavě už se vše steklo
vašim domovem božské peklo

Už nechte ubohé tělo
však dalo vám vše, co jen mělo
Nechte už ubožáka jít,
jen kvůli vám teď nemá proč žít