Tak je dobojováno, i když jsem se svojí prací tentokráte nadmíru nespokojena. Šila jsem deku z hexagonů dle Mariny Quilt pro synovce, který se před pár týdny narodil. Začala jsem šit, ještě když byl v bříšku..
Protože jsem chtěla, aby byla deka pěkně měkoučká, dala jsem dvojitý vatelín a už to nikdy neudělám. Sešít tři vrsty dohromady byl očistec (a to mám kráčející patku), s lemem jsem se dělala určitě víc jak dva večery a mám pocit, že víc času jsem strávila páráním než šitím.
Deka je měkoučká, ale v detailu (i na fotkách) je vidět, že se látka pěkně chruje..
A tady dnešní úsměv, první, který se mi podařilo zachytit, fotka je nic moc kvality, protože jsem fotila telefonem, ale i tak mám radost. Ten malý lump se totiž už dlooouho směje, ale jakmile vytáhnu foťák, tak hned nasadí přísný výraz :-)
Vítám Vás na svém blogu, který je mým zápisníkem. Zachycuji zde vše, co mě baví a přináší mi radost. Přeji Vám, ať zde naleznete nejen inspiraci.
21 prosince, 2011
23 listopadu, 2011
peněženky
Inspirována u Cingrlat pustila jsem se do upravené verze peněženky. Šila jsem ji sama pro sebe a konstatovala na ní několik chyb, kterých se příště vyvaruji (hrne se mi kapsa na bankovky, do klopy kapsičky jsem nedala výztuhu a další mouchy..) ale i tak se mi moc líbí :-)
A protože jsem při šití nahlížela do Mariny na postup šití pěněženky, rozhodla jsem se ušít ještě jednu, a to dle návodu. Vznikla peněženka delší s kapsičkami na karty, která ladí k Cestující kabelce.
Ušito dle Bellet design pro časopis Marina
A protože jsem při šití nahlížela do Mariny na postup šití pěněženky, rozhodla jsem se ušít ještě jednu, a to dle návodu. Vznikla peněženka delší s kapsičkami na karty, která ladí k Cestující kabelce.
Ušito dle Bellet design pro časopis Marina
cestující z Mariny 6/2011
Než jsem odešla do porodnice střihla jsem si na cestující, a protože jsem se nemohla rozhodnout z jaké látky, střihla jsem zrovna na tři - žádný troškař... Po návratu jsem po chvilinkách šila a po šesti nedělích jsem konečně dokončila všechny tři. Sériová výroba mě nebaví.. vůbec to neutíkalo. Ale jsou hotové a já už konečně zase můžu šít jiné projekty.
Střih: Bellet design pro časopis Marina
Střih: Bellet design pro časopis Marina
08 listopadu, 2011
Zásobník na plínky
Ještě než se Mareček narodil, ušila jsem zásobník na plínky. Inspirovala jsem se na webu a vršek jsem okoukala v zářijové Marině.
Šikmý proužek, který lemuje "vchod" je kupovaný a to modré, co dole vykukuje je dno. Plínky jsou příliš těžké (přitom je dno vyztužené penefolem).
A ještě krátká historka.. Původně jsem chtěla zásobník pověsit na konzoli. Manžel se mě ptal, jestli to unese. S očima v sloup jsem odpověděla, že jsme je přece převrtávali a jsou na silnějších hmoždinkách. Takže jsem zásobník pověsila a začala ho plnit plínkami. Když už jsem ho měla téměř plný, konzole mi spadla na hlavu :-D
Takže teď je zásobník pověšen na polici, kde jsou hmoždinky rovnou tři a nikdy ho neplním víc, jak do poloviny :-))
Šikmý proužek, který lemuje "vchod" je kupovaný a to modré, co dole vykukuje je dno. Plínky jsou příliš těžké (přitom je dno vyztužené penefolem).
A ještě krátká historka.. Původně jsem chtěla zásobník pověsit na konzoli. Manžel se mě ptal, jestli to unese. S očima v sloup jsem odpověděla, že jsme je přece převrtávali a jsou na silnějších hmoždinkách. Takže jsem zásobník pověsila a začala ho plnit plínkami. Když už jsem ho měla téměř plný, konzole mi spadla na hlavu :-D
Takže teď je zásobník pověšen na polici, kde jsou hmoždinky rovnou tři a nikdy ho neplním víc, jak do poloviny :-))
04 listopadu, 2011
pátek, 4.11.2011
Včera byl příšerný den. Mareček byl špatně naložen a celý den doslova prořval bez zjevné příčiny. Nebýt dvou hodin, kdy ho táta vyvezl ven a já mohla usednout k šití, bych se asi zbláznila.
Odměnou za to mi bylo dnešní ráno. Po probuzení si chvilku broukal a byl hodný, tak jsem si šla chystat snídani. Když jsem se vrátila a promluvila na něj, usmál se. Nejprve jsem si jako pár posledních dnů říkala, jestli je to ono, ale když se po chvíli usmál znovu, zářila jsem radostí a včerejší den byl zapomenut.
A takhle tu teď chrupe :-)
Odměnou za to mi bylo dnešní ráno. Po probuzení si chvilku broukal a byl hodný, tak jsem si šla chystat snídani. Když jsem se vrátila a promluvila na něj, usmál se. Nejprve jsem si jako pár posledních dnů říkala, jestli je to ono, ale když se po chvíli usmál znovu, zářila jsem radostí a včerejší den byl zapomenut.
A takhle tu teď chrupe :-)
03 listopadu, 2011
polštáře
Polštářů jsem vyrobila spousty, ale bohužel jsem je dříve nefotila.
Tyto jsem šila kamarádovi k vánocům. Inspirací mi byly polštáře na pohovce v seriálu How I met your mother.
Polštáře s předložkou před postel si u mě objednala šéfová k vánocům pro svoji dceru.
Vánoční set do našeho obýváku a mé první aplikace.
Malování mě drželo hodně dlouho dobu a jak tak na to koukám, říkám si, že se mi po tom stýská a možná bych si měla zase barvy vytáhnout.
Tuto sadu jsem šila bráchovi do pokoje, na fotce jsou pomačkané a už nějaký ten pátek užívané.
Ovečkové polštáře pro děti 1
Ovečkové polštáře pro děti 2
Tyto jsem šila kamarádovi k vánocům. Inspirací mi byly polštáře na pohovce v seriálu How I met your mother.
Polštáře s předložkou před postel si u mě objednala šéfová k vánocům pro svoji dceru.
Vánoční set do našeho obýváku a mé první aplikace.
Malování mě drželo hodně dlouho dobu a jak tak na to koukám, říkám si, že se mi po tom stýská a možná bych si měla zase barvy vytáhnout.
Tuto sadu jsem šila bráchovi do pokoje, na fotce jsou pomačkané a už nějaký ten pátek užívané.
Ovečkové polštáře pro děti 1
Ovečkové polštáře pro děti 2
deky
První deka, kterou jsem šila v roce 2005 rodičům k vánocům. Trvala mi tři měsíce, protože jsem tenkrát s šitím začínala.
Další deku jsem šila v roce 2006 kamarádce jako svatební dar. Fotka je špatná, ale lepší bohužel nemám.
Z toho roku pochazí i kostlivec, který skončil topem. Jeden blog mi uprostřed ujel a celou deku zkrabatil a já jsem se nikdy nedostala k tomu, abych ho rozpárala, zpět sešila a deku zkompletovala. Uvidím, jestli se k ní ještě někdy vrátím, přeci jen už je to pár let :-)
V roce 2008 jsem ušila deku do obývacího pokoje, tato deka mi natolik přirostla k srdci, že ji tahám všude s sebou.
V roce 2010 jsem šila deku na přání kolegyně z práce. Byla dárkem k osmnáctým narozeninám její dceři.
V únoru jsem se na Marině zapojila do projektu Půlhodinová deka a vznikl tak dárek pro mého muže k narozeninám.
Předposledním výtvorem z této oblasti je deka, kterou jsem šila pro kamarády jako svatební dar letos v létě. Díky znalostem, které jsem získala díky Bellet se deka šila parádně a moc mě bavila.
A na závěr deka pro našeho Marečka.
Další deku jsem šila v roce 2006 kamarádce jako svatební dar. Fotka je špatná, ale lepší bohužel nemám.
Z toho roku pochazí i kostlivec, který skončil topem. Jeden blog mi uprostřed ujel a celou deku zkrabatil a já jsem se nikdy nedostala k tomu, abych ho rozpárala, zpět sešila a deku zkompletovala. Uvidím, jestli se k ní ještě někdy vrátím, přeci jen už je to pár let :-)
V roce 2008 jsem ušila deku do obývacího pokoje, tato deka mi natolik přirostla k srdci, že ji tahám všude s sebou.
V roce 2010 jsem šila deku na přání kolegyně z práce. Byla dárkem k osmnáctým narozeninám její dceři.
V únoru jsem se na Marině zapojila do projektu Půlhodinová deka a vznikl tak dárek pro mého muže k narozeninám.
Předposledním výtvorem z této oblasti je deka, kterou jsem šila pro kamarády jako svatební dar letos v létě. Díky znalostem, které jsem získala díky Bellet se deka šila parádně a moc mě bavila.
A na závěr deka pro našeho Marečka.
01 listopadu, 2011
středa, 2.11.11
Mareček je na světě už pátý týden. Každý mi říká, ať si ho užívám, že to všechno strašně rychle uteče. A je to fakt, dny utíkají a on je každým dnem větší a mění se. Netrvalo to ani měsíc a už vyřazujeme první oblečení, které je mu malé. Tajně si přeji, aby se čas na chvíli zastavil.
Včera se na mě poprvé díval, ne jen tak nahodile, kdy mu ke mě zabloudily oči a dnes začal ručičkou rozhoupávat hračky, co mu jsou v dosahu.
Mámování je to nejkásnější povolání :-)
Včera se na mě poprvé díval, ne jen tak nahodile, kdy mu ke mě zabloudily oči a dnes začal ručičkou rozhoupávat hračky, co mu jsou v dosahu.
Mámování je to nejkásnější povolání :-)
30 října, 2011
Dopis z bříška II (Květen 2011)
Ahoj všichni tam venku,
dnes ráno jsem se zase podrobil vyšetření, kdy do mě pan doktor šťouchal a pokoušel se mě vyfotit.
Hned jsem si říkal, že to není jen tak, že Vám o tom musím zase napsat.
Takže, moje nožičky, ručičky, hlava i páteř jsou celé. Mám všechny kosti, obratle i prsty a jsem pořád takový neposeda jako naposled, co jsem Vám psal.
Během toho, co mě pan doktor kontroloval jsem si ručičkou mačkal pupeční šňůru, pořád kopal a taky hodně otvíral pusinku.
Mám plné bříško (chutná mi asi po tatínkovi) a prý tu mám velkou placentu, která by uživila medvěda. No, však uvidíme až se podívám za Vámi na svět
Jinak s maminkou dnes přišel i tatínek a já slyšel, jak se tam venku smějí, však jsem hned do maminky strkal, že jsem tady taky.
Už vážím 380 gramů a prý to vypadá, že až půjdu za Vámi na svět, mohl bych se dostat na celých 3,5 kila. No musí teď maminka hodně jíst, abych mohl takhle pěkně vyrůst. Kolik už měřím Vám nepovím, pořád se tolik mrskám a otáčím, že mě doktor nestačil změřit. Když si tatínek řekl, že chce fotku, tak jsem se schoval. Ale pan doktor mě hned pošťuchoval, ať se vrátím.
Jinak jsem si ležel pěkně na zádech, když už teda na mě koukali, tak jsme předvedl parádní kotrmelec a ukázal jim tak, že se tady teda rozhodně nenudím a trénuju.
Asi jste všichni zvědaví, jestli já, skřítek, budu holčička nebo chlapeček. No, řeknu Vám, že rodiče už vědí, ale prý je to informace, která zatím není stoprocentní, jen devadesáti Ale s jistotou to pan doktor potvrdí až za dva měsíce, zase na dalším ultrazvuku a tak si to rodiče mají nechat pro sebe (mrk mrk)
Takže, mějte se všichni famfárově a brzy zase ahóooj
Váš skřítek (co má pindíka)
dnes ráno jsem se zase podrobil vyšetření, kdy do mě pan doktor šťouchal a pokoušel se mě vyfotit.
Hned jsem si říkal, že to není jen tak, že Vám o tom musím zase napsat.
Takže, moje nožičky, ručičky, hlava i páteř jsou celé. Mám všechny kosti, obratle i prsty a jsem pořád takový neposeda jako naposled, co jsem Vám psal.
Během toho, co mě pan doktor kontroloval jsem si ručičkou mačkal pupeční šňůru, pořád kopal a taky hodně otvíral pusinku.
Mám plné bříško (chutná mi asi po tatínkovi) a prý tu mám velkou placentu, která by uživila medvěda. No, však uvidíme až se podívám za Vámi na svět
Jinak s maminkou dnes přišel i tatínek a já slyšel, jak se tam venku smějí, však jsem hned do maminky strkal, že jsem tady taky.
Už vážím 380 gramů a prý to vypadá, že až půjdu za Vámi na svět, mohl bych se dostat na celých 3,5 kila. No musí teď maminka hodně jíst, abych mohl takhle pěkně vyrůst. Kolik už měřím Vám nepovím, pořád se tolik mrskám a otáčím, že mě doktor nestačil změřit. Když si tatínek řekl, že chce fotku, tak jsem se schoval. Ale pan doktor mě hned pošťuchoval, ať se vrátím.
Jinak jsem si ležel pěkně na zádech, když už teda na mě koukali, tak jsme předvedl parádní kotrmelec a ukázal jim tak, že se tady teda rozhodně nenudím a trénuju.
Asi jste všichni zvědaví, jestli já, skřítek, budu holčička nebo chlapeček. No, řeknu Vám, že rodiče už vědí, ale prý je to informace, která zatím není stoprocentní, jen devadesáti Ale s jistotou to pan doktor potvrdí až za dva měsíce, zase na dalším ultrazvuku a tak si to rodiče mají nechat pro sebe (mrk mrk)
Takže, mějte se všichni famfárově a brzy zase ahóooj
Váš skřítek (co má pindíka)
Dopis z bříška (březen 2011)
Moje milé (budoucí) babičky a tetičky,
tak mě dneska zase doktor lustroval ultrazvukem a já si teda řekl, že Vám o tom musím napsat.
Ťukal na mě, ať se prý trošku vyděsím a tolik sebou nehážu, aby mne mohl udělat fotku pro tatínka.
Maminka se smála, že prý s sebou pořád melu, že jsem neposeda (to teprve uvidí).
Musím Vám říct, že rostu jako z vody, ještě milimetr a budu mít celých šest centimetrů. Mám dvě ruce, které si pořád strkám do pusy a za hlavu a vůbec s nimi pořád cvičím a taky mám dvě nohy. Tatínek chce, abych byl fotbalista, takže pořád cvičím a kopu s nimi. Místo balonu tu mám pupeční šňůru, a tak kopu do ní. Tatínek mamince předevčírem zrovna radil, ať spolkne nějaký menší míček, abych se tu nenudil.. možná by to nebylo od věci, vyřiďte to mamince.
Taky pan doktor mamince ukazoval, jak mi roste páteř a jak vypadá hlavička, jo a taky mi byl vidět nos, což prý je správně a vše nasvědčuje tomu, že země bude zdravé miminko. Ale vydržte, já tu ještě pár týdnů zůstanu, abych trošku povyrostl.
To, co Vám teď napíšu sice doktor neviděl, ale co bych Vám nevyprávěl, když už píšu. Krom toho, že si cucám prsty taky polykám plodovou vodu a představte si JÁ už umím čůrat!
Vyřiďte mamince, že má chodit cvičit a je v pohodě, abych rostl a mohl být už brzy s Vámi.
Mějte se na tom světě všichni pěkně a příště Vám prozradím, jestli ze mě bude fotbalista nebo baletka :-)
tak ahóóóóóój, Váš skřítek :-)
tak mě dneska zase doktor lustroval ultrazvukem a já si teda řekl, že Vám o tom musím napsat.
Ťukal na mě, ať se prý trošku vyděsím a tolik sebou nehážu, aby mne mohl udělat fotku pro tatínka.
Maminka se smála, že prý s sebou pořád melu, že jsem neposeda (to teprve uvidí).
Musím Vám říct, že rostu jako z vody, ještě milimetr a budu mít celých šest centimetrů. Mám dvě ruce, které si pořád strkám do pusy a za hlavu a vůbec s nimi pořád cvičím a taky mám dvě nohy. Tatínek chce, abych byl fotbalista, takže pořád cvičím a kopu s nimi. Místo balonu tu mám pupeční šňůru, a tak kopu do ní. Tatínek mamince předevčírem zrovna radil, ať spolkne nějaký menší míček, abych se tu nenudil.. možná by to nebylo od věci, vyřiďte to mamince.
Taky pan doktor mamince ukazoval, jak mi roste páteř a jak vypadá hlavička, jo a taky mi byl vidět nos, což prý je správně a vše nasvědčuje tomu, že země bude zdravé miminko. Ale vydržte, já tu ještě pár týdnů zůstanu, abych trošku povyrostl.
To, co Vám teď napíšu sice doktor neviděl, ale co bych Vám nevyprávěl, když už píšu. Krom toho, že si cucám prsty taky polykám plodovou vodu a představte si JÁ už umím čůrat!
Vyřiďte mamince, že má chodit cvičit a je v pohodě, abych rostl a mohl být už brzy s Vámi.
Mějte se na tom světě všichni pěkně a příště Vám prozradím, jestli ze mě bude fotbalista nebo baletka :-)
tak ahóóóóóój, Váš skřítek :-)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)