Had

Pro velký úspěch dnes ještě jeden příspěvek.

Potom, co jsem odložila počítač, byl Mára neodbytný svým "počebuju jít ušít hada", že jsme tedy šli.

Vzala jsem krabici ze zbytky a dali jsme se do toho. Ze začátku pomáhal, různě mi podával látky, seděl na klíně při šití a přidržoval látky.

 Jenže pak ho to omrzelo a začal se rozhlížet po mém pokojíčku.

Když jsem v tvůrčím procesu, tak nejsem schopná zde udržet pořádek, ale pořád je to jen pár kupiček látek, odstřižky, momentálně tedy ještě pytle s polystyrenovými kuličkami a také pohankou.

 Mára mi začal dělat z pracovny kůlničku na dříví, proto jsem zrychlila tempo, abychom měli hotovo a zmizeli. V závěru jsem vytáhla duté vlákno, abychom dali hadovi řádně napapat.

Zřejmě letošní absence sněhu způsobila nekontrolovanou radost, kdy duté vlákno lítalo úplně všude. Mára sáňkoval, lyžoval, bruslil, stavěl sněhuláka... Nejprve jsem se bavila tou radostí a užívala si ty jeho výkřiky: "To je supel!" jenže když jsem si pak představila, že mě čeká to všechno vysbírat z těch zmíněných hromádek, trošku se mě zmocnila panika. 

Hada jsme zašili raději až dole.. nicméně.. musela jsem udělat alespoň jednu dokumentační fotku telefonem... Nutno poznamenat, že většinu "sněhu" už zbaštil had..

Když tak koukám na tu fotku, ještě jsem si vzpomněla, jak v týdnu ty dva velké pytle dorazily. Musela jsem je nechat dva dny v obyváku, protože z nich byly boby, auta, rakety... 

Jeho představivost mě moc baví a doufám,že mu to zůstane.

Tak a teď už zpět k našemu hlavnímu hrdinovi. Střihla jsem od oka a vycházela jsem hlavně z velikosti zbytků, které jsem na něj vybrala. Jazyk a očička jsou z filcu.

 

Tak tímto se pro dnešek loučíme a ještě jednou hezký den :-)

Látková pexesa

Od neděle se pereme s bacily. Jakmile mi trošku otrnulo, měla jsem chuť začít něco dělat. 

Minulý týden jsme byli na ultrazvuku a už známe pohlaví miminka. Z náhlé radosti, že je konečně jasno jsem vytáhla barvy a začala malovat pokojíček. Fotky zatím nemám, protože jsem doma nenašla papírovou pásku, abych si mohla začistit strany. Takže dokončím, jakmile se dostanu do krámu. Ale. Jestli se doktor seknul, tak mě čeká v létě malování druhé :-) A o tom až příště.

No a protože jsem pak už zase chtěla vzít do ruky něco jiného než štětce a válečky, přemýšlela jsem nad nějakou rychlovkou, kterou bych zvládla během večera (maximálně dvou).

Už asi sto let tu schovávám panel se zvířátky a pořád si říkám, že třeba někdy z něj ušiji pexeso. A tak jsem střihla, dokud je Mára ještě ve věku, kdy to užije.

Všechny čtverečky jsem podložila vlizelínem a zadní stranu ronopastem, aby zůstaly pěkně pevné.

A protože se chystáme gratulovat švagrovi, rozhodla jsem se, že budu šít rovnou dvojmo, abych měla nějakou maličkost pro jejich malého. 

A dost povídání, tady to je:

Mezitím, co jsem zde vkládala fotky a čekala až se načtou, tak jsem brouzdala po netu. Márovi padly očka na hada a teď mě tahá do pracovny, ať ho jdeme ušít.. :-) Včera totiž chvíli tvořil se mnou. Teda spíš mi seděl na klíně a všemožně se snažil na stroji něco namačkat.  Tak schválně, jestli bude další příspěvek hádě :-) Na druhou stranu bych aspoň spotřebovala zbytky.

Přeji Vám pěkný den a díky za návštěvu!

Kabelička, sukně a víkend v Beskydech

K Vánocům jsme se švagrovou darovali našim mužům relaxační víkend pro čtyři bez dětí. 

Vybrali jsme wellness hotel Bahenec, který mimochodem mohu jen doporučit. Hotel leží uprostřed kopců, kde lišky dávají dobrou noc a ten klid je tam v dnešní době vážně fascinující.

Než jsme však za tímto krátkým dobrodružstvím vyrazili, chtěla jsem došít kabeličku Crossbody dle Mariny Quilt. Střih jsem si mírně rozšířila, neboť kabelka bude primárně sloužit jako brašna na fotoaparát. 

Protože jsem před odjezdem měla chuť ještě něco rychlého ušít a nechtělo se mi spát, vzala jsem zbytek džínoviny, který po kabelce zbyla a rozstříhala ji do posledního kousíčku. Přidala jsem něco málo hladkého nápletu a vytvořila si sukni, ve které mi bude pohodlně a nebude mě tlačit přes rostoucí břícho. Látky bylo málo, takže jsem nakonec musela náplet použít i na spodní lem, abych z toho neměla ultra mini. Na to, že jsem to střihla relativně od oka a za chvilku měla hotovo se mi sukně zdařila a já v ní strávila téměř celý víkend.

A tady už fotodokumentace:

A tady ještě něco málo z našeho víkendu. Hotel je opravdu moc pěkný, čistý, voňavý. Zazemí wellness je naprosto parádní, výhled z bazénu i jídelny do okolní krajiny byl překrásný a moc jsme si užívali klidu, který zde všude panoval. 

Uprostřed lesa, přímo u silničky vedoucí k hotelu je obora s krásnými kousky :-)

Tady ještě něco málo z procházky.

Páteční (valentýnský) večer jsme dostali jako pozornost kytičku, valentýna neslavíme, ale jako pozornost to bylo milé.

V sobotu jsme se vypravili do Českého Těšína, kde jsme si udělali malou procházku i do polské části města.

Na závěr výletu jsme si dali kávu a mls v kavárně na polské straně města. Tiramisu bylo jedním slovem vynikající.

A pak už následoval relax na hotelu v bazénu, sauně, lázních..  :-)

Dětská deka pro Karlíka

Moje stálá "zákaznice" u mě pravidelně objednává dětské deky svým kamarádkám, které rodí. 

Tentokrát deka tvořena pro Karlíka.

Deka je šita strojově, lem našívaný ručně. Rozměry 91cm x 91cm.

Oslava

Dnešní den se nese v duchu malé rodinné oslavy.

Ráno jsme tatínkovi balili dárek a Mára mu ho speciálně pomaloval, jakmile měl hotovo, chtěl ho rozbalit :-)

Kontrola, jestli už vyhovuje. Na dárek napsal Tatínkovi! a pak přimaloval Marečka a maminku.

a takhle to dopadlo. 

Abychom měli pro návštěvy něco ke kafíčku, pustila jsem se tento týden již podruhé do výborného mléčného řezu. Pro nás ideální dobrůtka, protože je bez mouky.                                                                                       Recept k nalezení zde  (unasnakopecku.blogspot.cz)                                                                                       Nádherné stránky plné inspirace, rozhodně doporučuji navštívit už pro tu atmosféru a překrásné fotky.

A protože se prvně po řezech doslova zaprášilo, pro jistotu jsem se pustila ještě do jedněch. Tentokrát řezy z banánem.

Těsto:
4 vejce, 20 dkg cukr krupice, 2 lžíce kakaa, 2 dl oleje, 1 dl vlažné vody, 15 dkg mouky (použila jsem Schar C), 1 balíček prášek do pečiva

Žloutky vymíchat s 10 dkg cukru a kakaem. Poté po částech přidat olej, vodu, mouku s práškem do pečiva a sníh z bílků, do kterých se všlehalo 10 dkg cukru.
Těsto vylít na plech, vložit do vyhřáté trouby. Péct na 160 C - 30 minut. Korpus nechat vychladnout.

4 banány nakrájet na kolečka a poklást vychladlý korpus.

Krém
1 vanilkový pudink, 0,5 l mléka, 25 dkg změklého másla, 10 dkg cukru moučka.

Pudink uvařit a nechat vychladnout. Máslo smíchat s cukrem a postupně vmíchat do pudinku. Následně krém nanést na banány.

Poleva

1 čokoláda na vaření, trocha smetany
Čokoládu se smetanou rozmíchat, ještě horké natřít na krém.

Celé řezy nechat vychladnout (v lednici mi stačily 2 hodiny) a může se podávat.

Nakonec jsem byla mile překvapena, protože na dračku šly právě banánové řezy a všichni se olizovali.

SRDÍČEK NENÍ NIKDY DOST...

...zvlášť u nás doma.. visí nám všude.. na krbu, na schodišti, na oknech, klikách.... a já jich pořád nemám dost.

V pondělí jsem zaregistrovala u Iveťule srdíčkový týden a rozhodla se soutěže zúčastnit.
Sice jsem nebyla nakupovat na Stoklase, protože domácí zásoby hlásily korálků plno, ale dost jsem je provětrala a nápad jako drobnost se mi líbí, takže asi ještě nějaké zkusím.

Jako příjemný bonus je, že se mnou může navlékat i Mára, protože většími korálky se na drátek už trefí.

Nejmenší srdíčko jsem pověsila do rukou mé nejoblíbenější andělce. Tuhle mořskou krásku jsem si přivezla z Chorvatska, protože v době naší dovolené při nás anděl určitě stál!

Podle výzdoby doma ji různě přikrášluji, aby ladila :-)

tahle srdíčka teprve někam umístíme :-)

Tak a já jdu číhat na další návody, jestli se ještě do některých srdíček s Márou nedáme.

Zástěrka pro kuchaře a jablečný koláč

Máru si dnes vzali babička s dědou a já měla chuť vytvořit něco rychlého, co bude hotové, než si pro něj pojedu.
Včera mi s nadšením pomáhal v kuchyni, a protože se u toho pěkně zamazal, slíbila jsem mu, že mu ušiji zástěrku.

Fotila jsem hned, takže za tmy...

Našila jsem si na zástěrku hezkou cedulku handmade, kterou jsem dostala k nějaké objednávce látek. Blbec jsem to pak přežehlila a cedulka se mi trošku srazila, takže lehce stáhla i kapsičku.

A protože jsem se samozřejmě nejvíc těšila na ta zářící očka, vzala jsem zástěrku rovnou k babičce. 

Tohle je jediná fotka, kde není rozmazaný .-)

A abych nezapomněla, minulý týden jsem zkusila recept na nepečený jablečný koláč. Původní recept jsem si upravila takto:

• 4 větší jablka 
• 50 g jemného kukuřičného škrobu 
• 3 lžíce cukru
• skořice
• 1 balíček bezlepkových piškotů
• trochu másla na vymaštění formy
• nasekané mandle

Pochutnali jsme si, určitě se do toho pustím znovu.

Housky bez lepku

Od října je náš Mára na bezlepkové dietě. Protože jsem stejně dlouhý čas těhotná, nebyla ze začátku vůbec síla (ani chuť) zkoušet nové věci. A tak teprve teď, když se konečně síly vrátily, experimentuji.

Dnes jsem se pokusila o první bezlepkové housky. Pustila jsem se do toho s takovým nadšením, že jsem dala dvojitou dávku droždí. Housky se celkem povedly, jen jsou po tom droždí takové navoněné.

Recept jsem použila tento:

500g jizerky, 250 ml mléka, 15g droždí, 2 lžíce slunečnicového oleje, sůl

Můj malý velký pomocník

a tady už konečný výsledek