Pro velký úspěch dnes ještě jeden příspěvek.
Potom, co jsem odložila počítač, byl Mára neodbytný svým "počebuju jít ušít hada", že jsme tedy šli.
Vzala jsem krabici ze zbytky a dali jsme se do toho. Ze začátku pomáhal, různě mi podával látky, seděl na klíně při šití a přidržoval látky.
Jenže pak ho to omrzelo a začal se rozhlížet po mém pokojíčku.
Když jsem v tvůrčím procesu, tak nejsem schopná zde udržet pořádek, ale pořád je to jen pár kupiček látek, odstřižky, momentálně tedy ještě pytle s polystyrenovými kuličkami a také pohankou.
Mára mi začal dělat z pracovny kůlničku na dříví, proto jsem zrychlila tempo, abychom měli hotovo a zmizeli. V závěru jsem vytáhla duté vlákno, abychom dali hadovi řádně napapat.
Zřejmě letošní absence sněhu způsobila nekontrolovanou radost, kdy duté vlákno lítalo úplně všude. Mára sáňkoval, lyžoval, bruslil, stavěl sněhuláka... Nejprve jsem se bavila tou radostí a užívala si ty jeho výkřiky: "To je supel!" jenže když jsem si pak představila, že mě čeká to všechno vysbírat z těch zmíněných hromádek, trošku se mě zmocnila panika.
Hada jsme zašili raději až dole.. nicméně.. musela jsem udělat alespoň jednu dokumentační fotku telefonem... Nutno poznamenat, že většinu "sněhu" už zbaštil had..
Když tak koukám na tu fotku, ještě jsem si vzpomněla, jak v týdnu ty dva velké pytle dorazily. Musela jsem je nechat dva dny v obyváku, protože z nich byly boby, auta, rakety...
Jeho představivost mě moc baví a doufám,že mu to zůstane.
Tak a teď už zpět k našemu hlavnímu hrdinovi. Střihla jsem od oka a vycházela jsem hlavně z velikosti zbytků, které jsem na něj vybrala. Jazyk a očička jsou z filcu.
Tak tímto se pro dnešek loučíme a ještě jednou hezký den :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat