100 šťastných dnů - první desítka

Jak už jsem tu zmínila v tomto příspěvku, zapojila jsem se do projektu 100 šťastných dnů.

Jsem ráda, že jsem tak udělala.  Myslela jsem si,že to bude daleko snazší. Zároveň mě překvapilo, že to, že si musím naplánovat něco, co mě skutečně potěší, je vlastně příjemné a osvěžující během každého dne. Někdy dny plynou a i když je člověk prožije hezky v tom spěchu si to vlastně ani neuvědomí. Takhle jsem donucena se zastavit a zamyslet. A raduji se z maličkostí daleko víc. Takže tady mých prvních deset dnů.

Den 1.

Vytiskla jsem dnes spoustu materiálu na tvoření, protože Máru kreaitvní činnost baví. 

A z toho mám velikou radost :-)

Den 2.

Probouzející se zahrada v kombinaci se sluníčkem. Je tu jaro, konečně!

 Den 3.

Dnes chystal večeři muž :-)

Den 4.

Nejhodnější je, když spí  a já mohu v klidu došít dárek

Den 5.

Venku prší a jedna věc je na tom pozitivní, zahrada se krásně zazelená. Abychom si zkrátili odpoledne, pustili jsme se do vytváření her. Nevím, koho to bavilo víc, jestli mě nebo Máru :-))

Den 6.

Odpoledne foukal vítr, ale pravidelně ustával, takže bylo těžké dostat draka nahoru. Už jsem to málem vzdala, když se povedlo. Sice tam byl jen chvíli, ale byl.

Den 7.

Po řádění venku jsme se pustili do řádění (nebo spíš zaneřádění) v kuchyni. Slané sušenky se napoprvé moc nevyvedly. Příště je musíme víc rozválet a dostatečně vypéct. Mára vyjedl jen ty křupavé :-)

Den 8.

Děda konečně vytáhl traktůrek. Vidět to nadšení a radost v těch jeho kukadlech je prostě k nezaplacení :-)

Den 9.

Na tohle jsem se těšila pár dní dopředu. Bylo to super! (koncert Kryštof)

 Den 10.

Celkem neplánovaně strávený pohodový večer ve čtyrech. Večeře, kino, vínko.. ideální pátek :-)

Organizér a další pexeso

Předevčírem jsem měla volné odpoledne a měla jsem chuť ušít něco rychlého.

Pustila jsem se do organizéru  z Mariny, který se mi na obrázku moc líbil. Šití to bylo skutečně rychlé, jen se mi to trošku kroutí a taky jsem si zapomněla našít pásek, který slouží jako zavírání, takže jsem ho došívala ručně. 

A taky jsem konečně dokončila další pexeso. Tentokráte s tygrem na pytlíčku :-)

A pak tu mám ještě jednu došitou a už i nafocenou věc. Ale protože je to dárek k narozeninám, ještě ji tu nemůžu zveřejnit. Tak až po předání :-)

Bezlepkové slané tyčinky

Dnes jsme se pustili do dalšího experimentování. Tentokrát přišly na řadu slané tyčinky.  Bezlepkové těsto je lepivé a špatně se s ním pracuje, ale když vidím, co z něj lze vytvořit, tak se prostě snažím taky.

Recept jsem použila následující:

200 g vařených brambor

200 g mouky

1/2 prášku do pečiva

80 g másla

1 lžíce mléka (případně dle potřeby)

troška soli

na potření : 1 vajíčko, kmín a sůl

Postup: vařené brambory na jemno nastrouhat a smíchat s ostatními přísadami. Potom potřít vajíčkem, posypat a upéct dorůžova. 

Mára pečlivě vybral jen ty dostatečně křupavé, takže příště musíme víc vyválet, aby se pěkně propekly.

Fotky jsou mázlé, nějak mě dnes neposlouchala technika...

Jaro je tu!

Jaro je pro mě to nejkrásnější roční období. To kouzlo, jak se najednou příroda probudí a všechno začne růst a kvést mě nepřestává fascinovat.

Dnes jsme s Márou trošku neplánovaně cestovali a přivezli si domů nové pelargonie. A hned jsme se dali do sázení. Jak jsem to dodělala, běhala jsem po zahradě s foťákem, než se sluníčko schová.  Hlavní důvod byl ten, že jsem se včera zapojila do projektu 100 šťastných dnů, na který jsem narazila na blogu Jany Grešákové.

Rozhodla jsem se, že si každých 10 dnů udělám malou rekapitulaci a vložím si ji i sem na blog. Ale dnešní focení mě tak potěšilo, že nelze vybrat jen jeden obrázek. Tématem bylo právě jaro a probouzející se zahrada.

Hortenzie už se také probouzejí :-)

Překrásné sedmikrásky, které mám jak v zahrádce, tak v truhlících na oknech.

Tak všem krásné jaro! :-)

První malování štětcem a falešné bezlepkové tiramisu

Dnešní den už byl zase teplotně přívětivější, takže jsem se vydali ven, ale ze zahrady nás dnes vyhnal déšť, tak mě napadlo, že si zkrátíme odpoledne malováním. Márovi jsem poprvé dala na malování štětce a byl z nich nadšený :-) Chvíli mi trvalo, než jsem vymyslela, do čeho mu dám tempery (vodovky jsem doma nenašla), pak jsem to udělala prostě, ustřihla jsem plastovému balení od vajíček vršek a bylo .-)

 Chvilku jsem od něho odešla a hned na mě volal: "Mami, už poď malovat, je to veiká legace."

Ráno jsme si taky vyráběli sladký mls. Tentokrát bezlepkové falešné tiramisu. 

Koupili jsme Márovi bezlepkové máslové sušenky (styl Bebe), ale nechutnali mu. Minulý týden jsem z normálních Bebe jedla tiramisu u švagrové, takže mě napadlo,že bych to samé mohla vyrobit i Márovi.

Na jednu misku jsem potřebovala:

1 balení bezlepkových sušenek

1 kávu

půl panáka malého rumu (použila jsem Havanu- jiný jsem doma nenašla)

1 smetanu ke šlehání 

1 pomazánkové máslo

cukr

vanilkový cukr

Pomazánkové máslo jsem vyšlehala se smetanou a cukrem. Kávu jsem smíchala s rumem, sušenky v nich namáčela a pak už jsem jen střídala vrstvy.

Vršek jsem ozdobila kakaem a jahodami. 

Konečně něco, co tomu malému špuntovi jede :-)

Nejen o kostýmech a blížícím se jaru

Krásné počasí nás konečně vyhnalo ven, takže jsem ani u počítače příliš neotálela a užívala si každé chvilky na čerstvém vzduchu. Dnes tedy taková malá rekapitulace minulého týdne. 

V neděli jsme byli s Márou na maškarním. Kostým jsem vyráběla dva večery před tím. Pán si přál jít za rytíře, takže jsem projela pár obrázků na netu a pak podle jeho trička načrtla jakýsi kostým, který jsem následně realizovala. Potom jsem mu k tomu došila i meč a protože byl jak zimnice, že rytíři mají helmy (a v té na kolo jsem s ním jít nechtěla), dala jsem se i do šití helmo-čepice. Takhle to celé dopadlo. Je mu to trošku větší, což byl záměr, aby to chvíli vydrželo. Ale byl spokojený, doma pořád zabíjel draky a na maškarním si to moc užil.

První fotku jsme fotili ráno, kdy jsem mu předala rytířský oblek. Byl nadšený a spolu jsme šli tvořit meč. Pořád chtěl tu helmu, takže dostal helmu na kolo a já večer ještě rychle zasedla ke stroji a čapku ušila. Meč je tady trošku pokřivený, což jsem později dohnala tak, že jsem ho ještě přicpala dutým vláknem.

Tady je čepice. Použila jsem na ni střih podle Mariny, který jsem mírně upravila, aby se to více podobalo helmě.

A zde už rytíř v plné zbroji, sice lehce mázlý, ale je to jediná fotka, kde ho mám celého i s mečem v ruce. Sebou jsme měli i koníka, ale toho provětral jen v šatně.

Ještě jedna momentka z tanečků. :-)

Tak to byla neděle. 

V úterý jsme prvně opékali buřtíky. Taky už se konečně zase hrabu v hlíně, různě přistřihávám stromečky a s napětím a radostí sleduji, jak se zahrada pomalu probouzí. Psi mi začali rozrývat záhonek s jahodami. Proto jsem se  rozhodla, že si kolem zbuduji malý plůtek z proutí. Inspirovala jsem se od mamky, která podobný plůtek realizovala u naší babičky.

Podařil se mi vyštrachat fotku z loňského jara :-) Škoda jen,že nedokážu přenést tu celkovou atmosféru do naší zahrady, která je zatím více holou plání.

O víkendové procházce jsem si vybrala jedno místo, kde ideální proutky nastříhat,takže jsme se na ně v týdnu vypravili.  Potom jsme se zastavili na kafíčko u dědy a babičky.  S dědou jsme se šli podívat na koníky a nakonec z toho byla delší procházka, během které jsme dokonce hledali kešku, která je nedaleko uložena. O geocachingu jsme se totiž o víkendu bavili s mým strýčkem a děda nás poslouchal. Proto, když jsme se přiblížili k místům, kde se keš nachází, děda na ni vzpomněl. Takže došlo k našemu prvnímu hledání a také úspěšnému nalezení.

 Děda si užívá pravnoučka a vypráví mu, jak tu jako malý kluk běhal po lese a s bráchou si vyráběli oštěpy.. a že teda jeden musí spolu taky vyrobit.

Cílem procházky se nakonec stal rybník pod vesnicí. Byl tu klid a také krásný výhled na místní zámek.

ještě pár snímků z přírody...

Tak a ještě zpět k šití. Jedna známá mě poprosila, abych ji ušila kostým čertíka pro jejího synka. Dodala si materiál a paruku. Takže na mě bylo jen vyrobit vestičku a růžky, které jsem pak přišila k paruce.

Přeji pěkný den a děkuji za návštěvu :-)