09 září, 2007

Heinrich Heine

Lyrické intermezzo č. 52
Zas zdál se mi ten starý sen bylo to v noci, v máji seděl jsem s tebou, s tebou jen - a naše rty si přísahají. To bylo přísah! Ty záruky! Hladili jsme si dlaně a tys mě kousla do ruky, abych prý vzpomněl si na ně.
Ty, která koušeš ze zmatku, ty, jež máš oči ze lne, přísahy byly v pořádku, kousání bezúčelné.

Žádné komentáře: